Bezděz
Tentokrát jsme vyrazili opravdu netradičně, v neděli 10.května. Díky volnému dni jsme se sešli v nádherném čase 14:45 v Bille na Budějovické. Já už měl buřtíky a pivo v košíku. Tak jsme jenom zaplatili a inspirací pro náš výlet byl výlet minulý. Od Ďáblické hvězdárny jsem viděl Bezděz a úplně stejné dva kopečky tak jak je vídávám z Ještědu tedy, spíše z Padouchova což je ztracená osada na konci Ještědského hřebene. Zvláštní že z Ještědu si Bezdězu nikdy nevšimnu a z Padouchova pokaždé. Ty místa jsou od sebe asi 5 Km asi jinej úhel pohledu… Občerstvení jsme měli tak jsme tušíc příjemný výlet vyrazili. Málem by jsem zapomněl zmínit počasí. Bylo nádherně jasno, ale relativně chladno cca 14 stupňů C a docela foukalo. Nicméně jakékoli počasí kdy nemusím mít na hlavě kulicha je snesitelné. Kousíček za Černým Mostem jsem měl možnost vyzkoušet sílu šestiválce ve spojení s automatickou převodovkou. Svezení to bylo moc hezké jen jsem měl syndrom neklidné levé nohy a pravé ruky. U Benziny před Boleslaví jsem splašený koníky neporušené vrátil. Na Bezděz už to odsud bylo kousek. Díky tomu že se hrad zvírá v 16:30 jsme sehnali krásné místo k zaparkování. V okně naproti jsme koupili vanilkovou zmrzku a šli na Hrad. Z Bezdězu je nádherný výhled do kraje, zvláště Máchovo jezero je krásně vidět. Pravdou je že bylo krásně jasno, ale vzduch byl čistý nebyl takže fotky ideální nejsou. Čas byl stále krásný tak jsme navštívili i Malý Bezděz zde jsou již jen zbytky hradeb. Tady jsme usoudili, že by to šlo. V klidu jsme pojedli buřtíky a zapili je ovocným pivem. Dokonce tudy na skalní výspu prošel pár, kdy ona byla tak v osmém měsíci, když jsem tam později taky na skalní výběžek lezl málem jsem rodil ježky. Asi byla paní dobrodružná povaha. V dobré náladě jsme ještě za světla sešli zpět do vesnice zde jsme okoukli hřbitov okolo starého kostelíka. Cestou zpátky jsme jeli přes Mělník. Pepa nakousl, že jsem ještě na vlastní oči neviděl soutok Labe s Vltavou a má pravdu. Navíc jsem ještě pohledal obrázky a mají tam i zajímavé náměstí. Podloubíčka to mam rád. Telč to na první pohled sice není, ale je to relativně příjemně blízko. Na Ohradní jsme byli asi v jedenáct, ještě jsem doma stihl Mílu u televize. Takže na příště teoreticky máme cíl. Pepo, Mělník nás volá.
Praha, pondělí 11.5.2015 Mára
