Vojenský hřbitov Hradčany
Ve středu 26. Února jsme byli domluvení, že se sejdeme u Technického muzea. Nicméně okolnosti nás přinutili sejít se u Budějovické polikliniky a vyřídit na Chodově reklamaci telefonu. I přesto jsme byli na Letné ještě za světla. Chtěli jsme pátrat po pozůstatku lanové dráhy na Letnou. Sice jsme byli na dobrém místě , ale těch více než 80 let co tu lanovka není prostě dokázalo zahladit stopy pořádně. Tak jsme si alespoň dali svařák u horní stanice lanovky. Zapomněl jsem tradiční zmínku o počasí, na únor bylo docela teplo asi okolo 4 st. C. Sice v noci pak malinko přituhlo, ale zima je letos opravdu mírná. Nicméně svařák byl dobrý… Lehce ovínění jsme došli do tradiční Letenské číny. Zdejší kačenka nemá konkurenci. Také Billa nezklamala konečně jsem mohl Pepovi ukázat Bezové pivo. Jako další cíl pro dnešní den jsem měl nachytán starý vojenský hřbitov na Hradčanech. Mylně jsem si myslel, že je na Novém světě. Že mají Mariánské hradby také druhou stranu zdi jsem netušil… Ale Pepa tam prý už byl takže jsme to nakonec našli. Když jsme se vraceli okolo Hradu na Letnou už zamykali, bylo po 23 hodině. Do postele jsem ulehal ve tři čtvrtě na jednu. Majda měla ve čtvrtek karneval a moc se na něj těšila. Takže vstávala ve tři čtvrtě na šest šla za Vílu… (Aktualizováno 13.3)Dodatečně jsem od Pepy obdržel studijní materiály, snažil jsem se je přiřadit k fotkám.
Praha, čtvrtek 26.2.2014 Mára
V těchto místech byla spodní stanice.
Tudy dráha zřejmě vedla.
Tady byla konečná.
Na konečné jsme si dali svařák.
Naštěstí nejsme nudní otci tudíž do těchto podniků nechodíme.
Blanka
K názvu Písecká brána: v době kolem 12.-tého století byla v místě dnešního Klárova osada zvaná Na Písku. Přibližně v polovině Valdštejnské ulice stála v opevnění brána, pojmenována Písecká. Po roce 1348 se opevnění rozšířilo a Písecká brána přesunula na Klárov. No a poslední změna proběhla kolem roku 1650, kdy začaly vznikat bastiony - bašty, prozatím pouze jako zemní valy, a Písecká brána byla zrušena. Namísto ní vznikla brána nová, kterou již moc dobře známe a dostala jméno Písecká. Pro nás se dochovala pouze z důvodu, že ničemu nepřekážela(děkuji všem). Tak z toho tedy vyplývá, že s městem Písek nemá nic společného.
Dejvice se tehdy nacházely v místě dnes zvaném Staré Dejvice, což nejsem nikdy neslyšel, ale v mapě to je. Dle starých map vedla před výstavbou koněspřežky od Písecké brány široká cesta lemovaná stromořadím do Dejvic(dnes Starých D.). Námi několikráte navštívená a prošlá hlavní třída současných Dejvic, tedy Dejvická ul. přesně kopíruje původní cestu. V současnosti je tato komunikace přerušena kolejištěm.
Číslo popisné 71
Ve stejném době byl i na levém břehu Vltavy založen vojenský hřbitov na rozhraní Hradčan a Střešovic, těsně pod hradbami barokního opevnění o desátého bastionu. Byl zrušen podobně jako hřbitov karlínský v roce 1906. Sloužil převážně pro posádku pražského dělostřeleckého pluku a jeho zánik byl po zrušení téměř nepozorovatelný. Prostory bývalého glacis pod úrovní okolního terénu se potupně zanášely spadaným listím a splavovanou zeminou z okolního svahu. Ještě v polovině 30. let 20. století byl poměrně zachovalý. Smrtelnou ránu mu zasadili až pilní zahrádkáři, kteří svoji kolonii záhonů stále více posunovali pod samotné pevnostní zdi pod baštou svatého Františka. Byli to přičinliví pěstitelé zeleniny, která měla za druhé světové války nepochybně větší hodnotu než polozasuté hroby a náhrobky dávno zapomenutých dělostřelců. Kam se poděly umělecky hodnotné plastiky z dílen pražských Platzerů? Kam zmizel společný hrob pruských granátníků zabitých při náhodném výbuchu střeliva v době okupace Prahy po prohrané bitvě u Hradce Králové?
Nyní zmiňované bastiony. Opevnění začali obezdívat cihlami v roce 1653 a skončili v roce 1730 :-) . V té době již bylo zastaralé. No a jak jsem si myslel, že opevnění budovala Marie Terezie, tak chyba lávky. Ta svým dekretem 30.4.1749 zrušila status pevnost Praha. Opevnění začalo chátrat. Za vlády císaře Fr.Josefa I., 30.10.1866 byla po prohrané bitvě, nebo lépe řečeno kapitulaci, Praha prohlášena za otevřené město. To byl konec opevnění, vždyť ty zdi dosahovaly až dvanácti metrové výšky. Začalo bourání a zasýpání příkopů . Zajímavé bylo opevnění Masarykova nádraží, kde byly uzavírací brány v kolejišti.
Pevnost Praha
Pohořelec.
Zvláštní hotel.
Jelení příkop.
Budova stojící naproti Dejvickému nádraží je původní nádražní budova
koněspřežné lánské dráhy . Jedná se o nejstarší drážní budovu v Praze, postavenou v roce 1831, se jménem Bruska. Samotná lánská koněspřežka byla propadák a nebyla nikdy dostavěna. Rovnou byla přepracována na železnici a dráha změnila název na Buštěhradská dráha.