Karlštejn II
Ve čtvrtek 19.dubna bylo krásné jarní počasí. Jasná obloha a 23 st.C. V plánu jsme měli Mělník. Já vyrazil ze Žižkova lehoulince před patnáctou hodinou. Měl jsem změřit nový site na Pernerově ulici. V zadání jsem dostal, že tam mám jít pěšky a prohlédnout při tom starý Vítkovský tunel. Bylo to přání mého zaměstnavatele, to se neodmítá. Cestou z Vítkova je nádherný rozhled. Dole v Karlíně jsem byl nějak o čtvrt na pět hotov. Pepovi se však v Radotíně nedařilo. Jel jsem tedy tam. Předělával narychlo hydrauliku u jednoho nového bagru co měl jít v pátek do světa. Nakonec jsme Mělník zavrhli a rozhodli se jet vlakem na Karlštejn. V Bille jsme nakoupili dalamánky a černého Kozla. Na Karlštejně jsme byli přesně se západem slunce, tedy v osum. Je zde jedna moc příjemná hospoda hned u nádraží. Jednou jsem tu byl s Mílou a při naší poslední návštěvě Karlštejna také s Pepou. Jenže tenkrát jsme strašně zmokli. Já si dal svíčkovou Pepa guláš. Uspokojeni dobrým jídlem jsme vyrazili již za tmy ke hradu. Za necelou hodinku jsme tam i s občasným focením ze stativu byli. Dolu nám to šlo rychleji. Asi nám ten Karlštejn není přán sice jsme nezmokli , ale nepříjemný zážitek nám připravily aktivní Policisté. Bez jakéhokoli důkazu nás nařkli z poškození značky zákazu vjezdu. Pravdou je, že závoru na které značka byla jsem se dotknul. Chtěl jsem zkusit zda se dá volně otevřít. Na značku jsem však ani nešáhl. Poškozovat dopravní značky mě nenapadlo ani v pubertě, natož teď když už má člověk trochu rozumu. Policisté byli jiného názoru. Naštěstí jsme se nijak nehádali tak nám chytrý pán vysvětlil, že v téhle zemi se nikdo nechce k ničemu přiznat. Nevím proč by jsem se měl dobrovolně doznávat k věci co jsem neudělal. Takže mi trocha hořkosti ve vzpomínkách na Karlštejn opět zůstane. Cesta domů již s národním dopravcem proběhla bez pohrom. Vlak sice končil již v Chuchli, ale nás co jsme jeli jen do Radotína se to netýkalo. Na Ohradní jsme byli něco kolem čtvrt na jednu.
Praha, sobota 21.4.2018 Mára
