Radotín
V pondělí 15.5 jsem vymyslel, že okoukneme zámeček Cikánka. Jelikož se nachází v Radotíně, nechal jsem Pepu pracovat a něco po půl páté jsem se potkal s prodejci na dvoře. Jelikož ze mě žádný kšeft nekoukal, znuděně skočili do aut a mě nechali projít k Pepovi. Naprosto a přesně tentokrát vím teplotu, Pepa si do měřícího protokolu ke klimatizaci napsal 18-20 st C. Asi hodinku jsme pokecali v kanclu, pak jsme ještě okoukli jak se Japonci vypořádali s močovinou ve svých motorech. V Radotínské Bille jsme nakoupili černá piva a klobásky. Přeparkovali jsme na náměstí Osvoboditelů. Odtud jsme se vydali směrem k cementárně. Opět jsme objevili příjemnou uličku, kde by se dalo bydlet, otázkou však je nakolik je v létě cementárna prašná. Docela dlouhou dobu nám trvalo, než jsme cementárnu z půlky obešli. Pak už jsme narazili na zříceninu Cikánky. Pravdou je, že historicky velkou hodnotu asi nemá, ale vlastnit ji v opraveném stavu a mít peníze na její provoz asi by se mi jako bydlení líbila. Sice k sousedům je to sakra blízko… Ale ten velkej kamenej sklep byl naprosto užasnej. Jak Pepa říkal jako budoucí majitel by se ho snažil zachovat i kdyby nahoře už postavil klidně něco jiného. Můj soukromý názor je, že to je dost špatně prodejná nemovitost. Celkově sice v lepším stavu než zámeček v Brnkách, jenže… Dále jsme pokračovali po červené nahoru na planinu nad lomama. Cestou jsme lámali soušky. Oheň, jsme rozdělali na příhodném místě. Je zvláštní, jak oheň dokáže zútulnit krajinu. Klobásky byli výborné a hořčici jsem omylem měl s sebou i druhý den na bazénu. Zpátky jsme sice mohli jít dál po červené, ale zbaběle jsme to vzali zpátky tou samou trasou a i tak jsme byli na Ohradní před půlnocí a další půlhodinu jsme ještě kecali.
Praha, pátek 19.5.2017 Mára
