Hostivařská přehrada
Tentokrát tu máme speciální letní dvojčíslo. U posledního výletu v Rotokách je zmínka že již za týden pokračujeme poznáváním Hostivařské přehrady. Jenomže toho 4 .srpna se Pepovi protáhla členská schůze klubu odpadních vod, takže jsme i zvažovali že se na výlet vykašleme. No , ale to by jsme v srpnu vůbec nepokecali , tak jsem navrhl klobáskopečení v Krčském lesíku. S tím , že nebudu brát foťák jelikož je brzo tma a máme jen náhradní program. Auto jme nechali na Chodově a navštívili jsme kempingové místo v Krčském lesíku. Sice opodál seděla nějaká skupinka, to nám nevadilo přihodili jsme na žhavé uhlíky pár dřívek z okolí a za vlahého podvečera jsme příjemně pokecali. To jen na vysvětlenou proč jdeme do Hostivaře, až v září. Příznivá shoda směn mých a Míly nastala v pátek 9.září, též Pepovi toto datum vyhovovalo a počasí nám velmi přálo. Možná až moc, na kempingovém místě bylo takové sucho, že se nesměl rozdělávat oheň. Ale, abych nepředbíhal. Pepa si mě vyzvedl na Ohradní o čtvrt na pět. Na sídlišti Košík jsme byli za malou chvilku. Po zaparkování jsme ještě zkoumali novou zrcadlovku ve spojení s teleobjektivem který jsem nechtěl tahat s sebou. Prvním naším cílem byli Sady zahradnické mládeže, zajímavé jméno pro lesopark o kterém ani teta Wikipedie nic neví. Takže mě to lákalo, v podstatě hodně zplanělý lesopark s tím že sem tam planá jabloň a třešeň. Šli jsme jenom kousek jak jsme narazili na Botič tak jsme se vydali proti proudu až k revitalizovanému jezu Marcela. Odtud jsme se vraceli zpátky na Košík pro špekáčky. Šli jsme okolo ohrad pro koně z Toulcova dvora. Koně se zde nesmí krmit jak je vidět ve fotogalerii. Na košíku je hlavním distributorem potravin společnost Norma. Škoda, že zde není na fotce můj výraz když jsem to zjistil. To, že je to divný krám vím už léta a nic se nezměnilo. Po dlouhém hledání jsme tentokrát pořídili tuším šunkové klobásky. U auta jsme si vzali baťoh a vyrazili na Hostivařskou přehradu. Zookoutek ještě není dokončen, ale tváří se slibně. Na piknikovém místě bylo tradičně vypáleno asi deset ohnišť, žádné však nehořelo a byli zde tabulky že je sucho a oheň tedy ne. Taky zde bylo hodně lidí tudíž jsme nepokoušeli osud. Říkali jsme si , že to zkusíme někde dále. Nakonec jsme úplně hezké místo nenašli a tak jsme si sedli na lavičku a buřty holt byli syrový. Obyčejně nás toto tak jednou za rok postihuje. Občerstveni jsme potakli krásné koupací molo, byl pátek a rozjařená mládež se zde vesele pošťuchovala takže jsme se ani nezkoušeli koupat, ale myšlenka tam byla. Naším dalším cílem byl zámek v Petrovicích po delším pátrání jsme jej nalezli, byl ve špatném stavu a za tmy již nefotografovatelný. Tak jsem vyfotil hezky nasvícený kostel sv.Jakuba staršího. Stejnou cestu zpět sice Pepa bytostně nesnáší, ale tahle byla nejkratší a taky se nám po břehu šlo moc pěkně. Na Košík jsme přeci jenom přišli odspodu. Na Ohradní to bylo opět kousek. Zde jsme ještě chvilku pokecali a abych nezapoměl odpoledne jsem dostal ke 40. cetinám dárek v podobě částečně zpracovaného horoskopu a založený účet na myheritage.com . Pepo ještě jednou díky moc.
Praha, čtvrtek 15.9.2016 Mára
