Stodůlky
Ve středu 13.dubna, jsme se sešli malinko před pátou u Lihovaru. Měl jsem po noční a jak bylo hezky nemohl jsem Majdu přemluvit, aby se jí chtělo odejít ze školky. Takže vznikl malinký časový schodek. Již jsem zmiňoval počasí… Moje předpověď kterou jsem učinil asi před čtrnácti dny pro tento den, bohužel nevyšla. Předpovídal jsem ranní déšť který odpoledne ustane a večerní oblohu bez mráčků. Bylo to obráceně. Nicméně již je jaro a příjemných cca 15 stupňů. Ze Smíchova jsme vyjeli po Radlické do Stodůlek. Zde je podle mapy čínských restaurací nejzápadněji umístěná Pražská Čína, tuším že se podnik jmenuje Zářivá perla. Typická Čína to není, spíše obchoďáková moderna, kde jsme se malinko lepili na stolek. Chvilku před sedmou,už jsem Pepu hnal do Teska co bylo o patro níže. Zde jsem jako dva vesničani platili ty čtyři pivní plechovky na samoobslužné kase. Obsluha se jistě dobře bavila. Po úspěšném nákupu jsme vyrazili hledat středověké městečko Řepora. Věděl jsem, že zavíraj v 18 hodin. Jenže na místě jsme pochopili, že jdeme celkově pozdě, asi tak o pět let. Podle katastru nemovitosti to bude hezká pračka peněz. Je jasné, že se zde příští sobotu s dětmi nesejdeme. Fotky jsem tady moc pěkné nepořídíl . Teoreticky by šli stáhnout z Wikipedie, ale zakládáme si s Pepou na vlastní tvorbě, takže přikládám námi pořízené nedokonalé fotky. Odtud jsme volně pokračovali do starých Řeporyj. Zde už se hodně blýskalo. Pepovi se povedlo na telefon vyfotit blesk za mrakem. Původně jsme mysleli, že ještě kousek půjdeme přírodou, ale jak se začal zvedat vítr vzdali jsme to. Déšť nás stejně zastihl. K autu již jsme dorazili mokří. Zjistili jsme, že moderní elektronika to myslí s oteplováním planety dobře, ale na jaře pomocné elektrické topení prostě nesepne. Tak jsem jeli zkontrolovat jednosměrný provoz v Ohradní ulici.
Praha, sobota 16.4.2016 Mára
