Tvůrce webu je i pro tebe! Postav třeba web. Bez grafika. Bez kodéra. Hned.
wz

Ztracenka

Ve středu 10. Června měla Majda rozlučkové odpoledne ve školce, ale jelikož program začínal již v 15 hodin a Pepa by se stejně dřív nedostal. Sešli jsme se přímo ve školce, chvilku před půl pátou. Bylo krásné teplé počasí cca 25 st. C. Pepovi jsem ještě ukázal našeho bývalého spolužáka, geniálního bubeníka Petra Suchana o jeho vnímání elektřiny víme s Pepou své… Poté co jsme se ve školce rozloučili, jsme se vydali do Radotína zahodit Sprintera. V plánu jsme sice měli Nelahozeves, ale Praha byla mimořádně kvalitně ucpaná rozhodli jsme se, že přeci jenom zkusíme ty Štěchovice. V Radotínské Bille jsme koupili buřtíky, pivo, cider a tentokrát jsme nezapomněli na kremžskou hořčici. Ve Štěchovicích jsme zastavili téměř u elektrárny, sice ideálně u začátku naučné stezky jenže o pár vrstevnic níže. Svahy tu jsou fakt ostrý málem jsme se nahoru nevydrápali. Zde jsme měli možnost obdivovat trubky do retenční nádrže Homola. Opravdu slušnej průměr a sklon taky velikej. Chápu že tudy teče voda dolu, ale moc mi hlava nebere že ji taky něco dokáže vytlačit nahoru. Tenhle strojek by mi asi Libereckou studnu vytáhl ve vteřině a to doslova. Po zelené naučné stezce jsme došli až do Ztracenky, zde vyvstalo mnoho otazníků, zda upíct buřty a vrátit se stejnou, dost za tmy nebezpečnou cestou zpět, či zda dokončit okruh a případně, kdyby čistě náhodou nebylo dost času, sníst buřty syrové za pochodu. Touha po poznání zvítězila nad touhou po žrádle. Od řeky jsme do lesa uhýbali a byla už slušná tma. Naštěstí jsme zase až tak dramaticky nebloudili, a brzo narazili na asfaltku, která kopírovala modrou značku. V místě kde se modrá potkává s červenou je malé lesní občerstvovací sedátko a stolek v jednom. Jmenuje se to tam Kolna. Protože jsme měli dobrej čas, tak jsme si řekli že buřty sníme v sedě. Oheň jsme ani nedělali, měli jsme ten den oba strašnou chuť na buřty syrové, navíc jsme byli hluboko v lese a to se oheň nedělá… Poslední tři kilometry lesem jsme urazili celkem v pohodě, u auta jsme byli okolo půl dvanácté. Na Ohradní o čtvrt na jednu už to na velké vykecávání nebylo , ale celkově se nám výlet velmi líbil.

Praha, sobota 20.6.2015 Mára