Prosecké skály
V předvečer 26. výročí sametové revoluce v pondělí 16. listopadu si pro mě Pepa přijel o půl čtvrté domů. Počasí jsme měli přímo ukázkové, obloha úplně vymetená a teplo asi 14 st. C. Nejprve jsme navštívili Pankrácký Bauhaus a lékárnu. Poté jsme se přesunuli na Prosek. Zde nás již zastihla tma. S tím jsme počítali. Z vyhlídky Emy Destinové již jsme fotili na dlouhé časy. Odtud je to již kousek k Proseckým skalám, minulý týden jsem byl na Prachovských skalách, ty Prosecké jsou takové kompaktnější prostě městský model. Veškeré vchody byli důmyslně zadělány nicméně, kdyby měl Pepa možnost šáhnout si do Vita a najít vhodný imbus, podzemí by nám neodolalo. Dolů do Vysočan kde jsem měl naplánovanou Čínskou občerstvovnu jsme šli kolem Bobové dráhy. Zde jsme objevili zajímavé dětské hřiště, Park Podvinní, inspirované Keltským Hradištěm. Z dálky jsme zde slyšeli Sparťanské fanoušky, v klidu jsme dělali že u nejsme. Když se situace uklidnila, vydali jsme se po Sokolovské. Tady jsme celkem neplánovaně narazili na Čínu která není zanesena na mapách od Seznamu. Ta o pár metrů blíže centru už tam je. Nedaleko Sazka arény jsme okoukli jedno už dva roky na jednom místě pracující Takeuchi. Pepu velmi zaujalo příplatkové zabezpečení kabiny. Poté jsme opět divočinou vystoupali na Prosek. A jelikož jsme oba měli druhý den volno na Ohradní jsme kecali skoro až do půlnoci.
Praha, pondělí 23.11.2015 Mára
