Kratochvílův statek
V úterý 6. října jsme se sešli velice brzo, již malinko po půl čtvrté na Smíchovském Lihovaru. Počasí nám přálo. Tedy den předem bylo tak krásně, myslel jsem, že by jsme upekli poslední letošní buřty. Nicméně ráno pršelo. Když jsme se sešli bylo již nebe skoro jasné a krásných cca 18 st.C. Buřty jsme už ráno zavrhli. Nejprve jsme se projeli konečně otevřenou Blankou, a pak jsme zaparkovali nedaleko Motolského zámečku. První zastávku jsem naplánoval na oficiální piknikové místo. Konstatovali jsme že jsem žabaři. Místo na oheň je sice podložené kamenou dlažbou ,ale hned pod stromy. Větve měli opálené listy. Přitom by ohniště šlo založit o pár metrů dále… Zajímavé bylo, že v okolí zde bylo možná klidně i deset divokých ohnišť. Všechny však na určitě lepším místě než ohniště oficiální. Oblast Kalvárie kde jsme se ocitli je podivně zapomenutý kousek Prahy, evidentně je zde skládka. Je to tu takové zpustlé. Dokonce i bezdomovce jsme potkali, poradil nám cestu dál. Poté co jsme vyšli z divočiny jsme se octli na ciklostezce která nás dovedla k BMX dráze. Zde také začínala Řepská naučná stezka. Myslel jsem si ře bude značená jako třeba turistická trasa. No nebyla. Povečeřeli jsme v číně, objevil jsem že se v mapách dají hledat čínské restaurace, tudíž se teď ještě častěji octneme na okraji Prahy. Pravdou je že centrum máme docela prochozené. Intuitivně jsme se drželi naučné stezky. Zajímal nás hlavně Kratochvílův statek. Ten jsme s úspěchem našli. Díky dobovým fotografiím si člověk krásně představí jak tudy šel čas. V podstatě jsme stáli v rybníku na návsi. Nedaleko odsud je Domov sv. Karla Boromejského, docela velká stavba na okraji Prahy. To byli naše hlavní cíle, zpátky po Plzeňské to bylo z kopce a tak jsme byli u auta poměrně brzy. Pepa měl jezdivou náladu a tak jsme to domů vzali kolem našeho bývalého učňáku. Pořád tam stojí jen se trochu ztratil za monumentální výstavbou současnosti.
Praha, středa 21.10.2015 Mára
