Říp
Ve středu 11. července mě Pepa vyzvedl u Billy na Proseku něco málo před šestou. Jelikož jsem měl náskok, buřty a pivo již jsem stihl pořídit. Počasí nám přálo bylo příjemných 24 °C. Předběžně jsme měli domluvený Říp a jelikož to na úplnou průtrž mračen nevypadalo a také jsme měli auto které nás bude bez problému schopné dovézt tam i zpět moc jsme neváhali. Cesta z Prahy již byla bez velkých zádrhelů. Auto jsme nechali v obci Rovné. Nejprve mi však Pepa ukázal jak umí samo parkovat. A vůbec jsem okoukl přednosti nového vozu. Pokrok nezastavíš. Jelikož už se připozdívalo vyrazili jsme do strmého kopce. Taky už i hlad jme měli tak jsme ty první buřty snědli nasyrovo. Měli jsem malinko obavy jestli bude kde udělat oheň. Pod úpatím hory , strmý kopec ještě zestrměl. Jako první nás čekala Mělnická vyhlídka. Po vystoupání na vrchol nás překvapil defiblirátor ve stojánku u místní restaurace. Dalším magnetem Řípu je rotunda Sv. Jířího a Vojtěcha. V její fasádě je na můj vkus poměrně dost podpisů. Jenže má holt smůlu, že je na takto odlehlém místě. Následně jsme navštívili Roudnickou vyhlídku a před návštěvou Pražské vyhlídky jsem si všiml ohniště nedaleko rotundy. Hned nám bylo veseleji. Přece jenom tyhle chráněné oblasti a ohně. Ačkoli na Bezdězu také nebyl problém. Ohýnek jsme si udělali jen takový komorní. Na očazení buřtíků však stačil. Dolů již jsme šli za světla baterek. Na Ohradní jsme byli okolo půlnoci, ale ještě jsme se museli dořečnit…
Praha, pátek 13.6.2018 Mára
